Na sever! Akureyri a tak dále...

...jelikož se mi nechce do seminárky o globalizaci a hledám místo toho tísíc jiných činností, rozhodl jsem se napsat o našem výletu do Aukyrie, dokud jsou zážitky ještě čerstvé. Víkend po zkouškách jsme se rozhodli vyrazit na dva dny na vejlet. Jak už bylo řečeno, volba padla na severní část ostrova, jehož civilizačním centrem je druhé největší město Islandu a to sice Aukyrie s 15 tisíci obyvateli. Výletní sestava byla já, Caroline a Mio. Přestože byla v pátek párty, podařilo se nám v sobotu vyrazit v deset hodin, což bylo jen dobře, protože jsme před sebou měli cca 400 km cesty. Řízení zde není nikterak složité, stačí jen držet volant a neusnout. Maximální povolená rychlost je 90, ovšem jezdí se zde tak těch 110. Pro kochání se krajinou je ale devadesátka optimální. Silnice vede povětšinou údolími a tak se můžete i při jízdě kochat krásnými výhledy na hory, kterými je člověk obklopen. Civilizace se projevuje kromě silnice také farmami, které jsou řekl bych v pravidelných intervalech situovány v krajině. Některé farmy jsou větší, některé menší a některé opuštěné budovi jsou již pouze vzpomínkou na chov koní a ovcí. Po cestě jsme udělali pár zastávek, například u typických domkům s travnatou střechou, starého opuštěného kostelíčku nebo u krásné rybářské vesničky! Na večír jsme dorazili do Aukyrie. Po tom co jsme se ubytovali z parádním hostelu, jsme se vydali do města na prohlídku. Večer jsme ještě na pokoji sledovali Eurosong contest nebo jak se to jmenuje. Musim říct, že na to jaká je to blbina, to tady všichni dost žerou.
Druhý den jsme měli v plánu vyrazit k jezeru Mývatn, které se jmenuje podle mušek, kterých je tam v letním období habaděj. My je naštěstí ještě nezastihli a tak jsme si mohli v klidu prohlédnout krajinu se spoustou malých sopečných kráterů, asi tak 4 x větší vulkán než máme za barákem a taky spoustu různých ptáků, díky kterým je tato oblast také známa. Naším dalším cílem byla Krafla. Na tomto místě se nachází sestava bublavých jezírek a různých děr z kterých srší pára. Konečně jsme na vlastní oči vyděli pro Island tolik typické jevy! Škoda jen, že byla taká kosa, teplota se pohybovala kolem 0. Pak už jsme pomalu zamířili zpět. Cestou jsme ještě udělali pár zastávek, protože některá místa prostě nešlo pouze projet!:) Domů jsme dorazili živí a zdraví a pěkný výlet to byl!